EXPEDICE BALI 2008

Účastníci zájezdu : MUDr.Bohumil Froněk, Miloš Rázl, Jiří Kalaš, Radek Houfek, Jitka Houfková, Martin Rázl, Jiří Kostka, Lubomír Toman, Miloslav Kysela, Soňa Kyselová, František Šecl, Jitka Váchová, MUDr. Tomáš Janďourek, Libor Široký, Rostislav Nožička, Josef Nikl, Vilém Doležálek, Jakub Doležálek, Zdeněk Popelka, Jan Wolf, Tomáš Jindra

V říjnu 2007 jsme se opět na alkoholovém party u Miloše rozhodli o exotické potápěčské dovolené, tentokrát na indonéský ostrov Bali. Ještě do konce roku se zarezervoval ubytovací resort Matahari a letenky s China Airlines s odletem z Vídně Airbusem A330. Když se blížil den odletu, pečlivě jsme vážili naše zavazadla, aby nepřesáhla maximální dovolenou hmotnost. Odlet 21.3. v 9.15hod. proběhl bez problémů, po 4:30hod jsme přistáli v SAE v Abu Dhabi, kde proběhlo tankování, při kterém jsme museli opustit letadlo. Letištní budova byla stylově řešena v barvách páva. Po jedné hodině jsme se vznesli směr Taiwan – Tai Pei. Tento let trval asi 7:20 hod. Pod námi někde nad Barmou zuřila bouře a my jsme viděli chvílemi rozsvícenou oblohu blesky. Tai Pei bylo v mlze s teplotou 17st.C. Po asi hodině jsme odlétali Boeingem 747 do Dempasaru na Bali, kam jsme dolétli po 4:20hod přes Filipíny a Borneo. Zde již bylo opravdu horko, čas se posunul o +7hod. /letní čas +6hod./ a čekal nás zde malý autobus s dodávkou na naše kufry. Cesta přes ostrov na sever trvala asi 3hod. Ubytovací resort MATAHARI TULAMBEN RESORT je řešen jednoduchým ubytováním s různými cenami od 50,-Kč – 500,-Kč/os/noc. Je zde i malý příjemný bazén s kuchyní a určitě dostačujícím menu. Indonéské pivo BINTANG se taktéž nechá pít, ale jen po dobu pobytu, u nás bych ho nepil. Potápěčská báze disponuje dostačujícím množstvím lahví, závaží i výstrojemi určenými k zapůjčení. Plnil se zde pouze vzduch, ale cedulky byly i na nitrox, ten byl ovšem mimo provoz. Místní obsluha se seznámí s vaší výstrojí o kterou se vám stará, omývá po ponorech, uklízí na noc, nosí lahve, místní nosičky vám dopraví vaši výstroj na lokalitu, kterou si vyberete, jsou zde 3. Na ostatní se musí již místními loďkami zvanými „jukungy“ nebo autem. Vesnička Tulamben je několik málo domků při silnici asi s 5-ti obchůdky a 3-mi restauracemi. Jednu vlastnil němec z Rostocku, takže roztoč – červotoč, takže„U Červotoče“, druhou jsme pojmenovali podle velkého gekona každodenně sedícím nad naším stolem i jednou s jeho výkalem – takže „U gekona“. A třetí uznávala hinduistický zvyk zouvání bot před vstupem do domů, takže „U bosý nohy“. Potápěčské lokality jsou zde ze břehu a jsou 3 – CORAL GARDEN – korálová zahrada s množstvím ryb i rodinky žraloků černocípích, vrak lodi U.S.A.T. LIBERTY s bohatým životem, obrovskou barakudou a velkými kanici. Poslední je kolmá stěna známá jako DROP OFF porostlá velkými rohovitkami, koráli, houbami aj. Na ostatní lokality se jezdilo jukungem – BATU KELEBIT nebo autem vesnička AMED či SELANG.

22.3. V odpoledních hodinách jsme dorazili, ubytovali se a po setmění jsme se ponořili na CORAL GARDEN. Noční seznamovací ponor nás nenadchl. Malý korálový útes končící asi v hloubce 17m s množstvím menších ryb. Pak se někteří mírně znavili místním pivem a slivovicí a začalo házení do bazénu. Skončilo to mojí naraženou rukou a žebrem.

23.3. jsme se probudili do klidného rána a po snídani, která je v ceně ubytování. Pokecali jsme s ostatními a hned jsme okusili ponor na vraku lodi LIBERTY. Dopoledne bylo polojasno. Vrak je poměrně velká loď, 120m dlouhá, která se při opravě na břehu uvolnila a sjela do vody, kde se potopila. Je rozpadlá na několik dílů a poměrně dost zarybněná. Je zde možné v ranních hodinách potkat prý i velké ryby. K obědu jsme si dali místní polévku Tom Yan Kung a v zataženém odpoledni jsme okusili ponor na stěně DROP OFF, viděli jsme korálový život na lávovém podloží. Večer jsme začali konzumovat desinfekční jablečné, hruškové i švestkové kapaliny s Bintangem. Na zítřek jsme objednali opékané prasátko.

24.4. Noc s klimatizací se dá přežít a tak jsme ráno svěží. Ponořili jsme se už v 6:30hod na LIBERTY, bodloci, kranasi, ploskozubci, trnuchy i tak 1,5m-ová barakuda obrovská zvěčněná mojí kamerou v detailu. Cestou ke Coral Garden jsme se nechali zvolna unášet proudem a potkali jsme rodinku třech žraloků černocípích a dva asi metrové kanice. Pak polévka tentokrát kuřecí s místními drinky z místního ovoce. Odpolední ponor byl na DROP OFF, velká sepie, korálové rybky, murény, čtverzubci aj. Večer jsme si dali prasátko, bylo ovšem vykuchané a vycpané zeleninovou nádivkou, ručně točené na kokosových ořechách a pod nestaženou kůží jakoby uvařené, takže balijský způsob opékání prasete – nic moc…, pár Bintangů, místní kořalku Arac, pálené prý z černé palmy, s medem…. a spát.

25.3. Pohodový odpočinkový den, po snídani opalovačka, koupání. Ve 13hod. ponor na Liberty s přeplutím na Coral Garden. Dva známí velcí kanici, čtverzubci i velké hejno kranasů. Odpoledne procházka do vesnice, večer večeře U červotoče.

26.3. Po snídani jsme se nechali jukungem převézt napravo za Drop Off na lokalitu Batu Kelebit. Bylo zde jiné dno, větší ryby a možnost výskytu pelagických ryb. Svlečení výstroje na hladině a výskok do vysokého jukungu, Milanovi jsem pomohl a už jsme se vraceli. Pak polévka, džuš a odpoledne ponor na Drop Off s Ókáčkem, krevetky, strašek, makro život a návrat na Coral Garden. Večer k Bosý noze.

27.3. V 6hod. budíček, snídaně a v 7hod. odjezd v 17lidech na ostrov Nusa Penida. Po dvou hodinách jsme dorazili do Padang Bay, kde nás čekal rychlý člun. Na Manta Point jsme jeli asi 1,5hod. průlivem mezi Nusa Penidou a ostrovem Ceningan, kde se vyskytují velké víry, dále se jelo kolem nádherného pobřeží Nusa Penidy s malými ostrůvky i skalním obloukem Batu Meling. Manta Point je zátočka, kam moře zanáší různý odpad a manty sem připlouvají za potravou. Už z lodě jsme viděli asi tři. Pod vodou zdálky jednu, pak druhou a 45min. nic, ale pak připlula jedna, kterou jsem dohnal a podařilo se mi nafilmovat 8 minut detailních záběrů – nádhera. Milan zde ztratil svou dioptrickou masku za 6000,-Kč. Přejezd na druhý ponor na Crystal Bay, nádherná zátoka s ostrůvkem. Na břehu bílá pláž s kokosovým háječkem a malinkou domorodou vesničkou, opět s chrámem, připadali jsme si jak objevitelé. Ponor byl také nádherný, ale bez velkých ryb. Pak přejezd kolem ostrova Ceningan na ostrov Lembongan do vesničky Jungut Batu, kde jsme se ubytovali. Nádherný Mushroom Beach Bungalow a Restaurant perfektně zasazen do přírody a bílých pláží s restaurací na kolmé stěně asi 15m na pláží s výhledem na moře. Místní bazén měl příjemných tak 35st.C. Ve fontánce bydlela kareta, ráj na zemi. Po průchodu kouskem džungle jsme našli druhou bílou pláž s palmami ohnutými nad písek s nádhernými vlnami. Po stylové večeři jsme ulehli.

28.3. Ráno byl absolutní klid, pouze zpěv ptáků. Snídaně a v 8.30hod. a odjezd na první lokalitu vedle severního břehu Nusa Penidy s názvem S.D. /Sera Delta/. Opravdu silný proud, korálové zahrady, makro život, tuňáci a spousta korálových ryb. Vystřelení deco bojky a ven. Pak přejezd k Lembongnanu, na nechvalně známou lokalitu Blue Corner. Zde oběd. Opět silný proud, korálový život, žraloci černocípí. Ve dvojicích vystřelení deco bojek. Návrat do Padang Bay, autobus a do Tulambenu. Dvě dvojice si objednali opečenou kachnu na dnešek, ale stejně jako prase, balijský způsob opékání – nic moc… jako pod kůží uvařené. Večer vyprávění, Bintang, slivovice.

29.3. byl odpočinkový den, odpoledne procházka k malému chrámu a za něj na pastvinu koz, krav a na poloostrov poblíž lokality Batu Kelebit. Rybáři zde chytili asi 2,5m žraloka černocípého. Večer ke Gekonovi.

30.3. V 6hod. budíček, snídaně a v 7hod. odjezd komplet v 21lidech na ostrov Menjagan nad Bali, nedaleko od Jávy. Přijeli jsme do vesničky Banyuwedang, tam jsme nasedli do čtyřech větších jukungů a po 45min. jsme byli u Menjaganu. Jeli jsme okolo netopýřích jeskyní okolo severní části až na severozápadní cíp, kde je nedávno objevený vrak staré, dřevěné, portugalské lodi Kapal Budak v hloubce do 46m, pak stěna s mírným proudem. Velké měkké i tvrdé koráli, makro život aj. Pak přejezd k jedinému molu ostrova, oběd a pak prohlídka okolí chrámu a východní části ostrova s několika dalšími chrámy. Ostrov je asi 3km dlouhý a asi 200m široký a žijí zde endemičtí tvorové, které nežijí nikde jinde na světě, např. místní jelen, který nás pěkně vyplašil, když vylezl z křoví.
Druhý ponor na Pos.No.II, z mola na stěnu na východní části. Žraloci černo a bělocípí, makro život, je zde poničený korálový útes jak velmi rozšířenou hvězdicí Trnová Koruna, tak jevem El Niňo. Jukungy nás pochytali v proudu po moři a přejezd na Bali. Ještě zastávka u Pemuteranu na opicích a v sirných lázních Beji Temple s horkou vodou. Už se sice lázně vypouštěli, ale pěkné, voda odtékala velmi pomalu. Návrat již ve tmě. Večeře, Bintang a spát.

31.4. Odpočinkový den, mě bylo nějak blbě, ale večer už krevetky U červotoče.

1.4. Dopoledne lenošení, výborná rybí polévka k obědu, po obědě ponor na Drop Off, plavali jsme co nejdále až za výběžek tulambenské pláže a zpět v menší hloubce. Nafotili jsme krásného ježíka jak se nafukuje a snaží se před námi utéci. Večer pro změnu steak U gekona a nějaké Bintangy.

2.4. Na dnešní den jsme si naplánovali výlet po ostrově Bali. V 6hod budíček, snídaně a v 7hod. odjezd nejprve k Floating Palace kde probíhala slavnost, pak k chrámu Goa Lawah, kde právě probíhal ceremoniál uctění netopýrů v netopýří jeskyni. Poplatek 4000Rp a zapůjčení sarongů byl nutný. Pohybovali jsme se v okolí města Ubud, zastavili jsme se na divadelním představení Famous dance group, stylové balijské divadlo s maskami o vítězství dobra nad zlem. Projíždělo se několikakilometrovou silnicí, kterou lemovali výrobny a obchůdky dřevěného zboží, obrazů atd. Zastavili jsme se i v Ptačím parku a Parku plazů. Krásná ZOO a focení s velkými papoušky i ještěry. Další zastávka byla v rukodělné a obchodní firmě na výrobu šperků ze stříbra a zlata v Sukowati Centre of Gold and Silver Craft. Oběd jsme si dali v čínské restauraci Goa Gajah s terasou nad tropickým údolím s říčkou, ale za vyšší peníze, asi 100,-Kč za oběd. Na cestě ke kráteru sopky Batur jsme se ještě zastavili v Královských lázních – Tirta Temple, kde je vidět několik velkých pramenů vyvěrající ze země. I president Indonésie zde má sídlo, které využívá, pokud je na Bali. Prameny jsou ale velice chladné. Kousek nad lázněmi za vesnicí Kayambua byla zastávka - posezení na terasách nad nádherným tropickým údolím, kde se zdarma jako prezent podávali místní zázvorové čaje, kakao, káva aj., které se mohli zakoupit v nedalekém obchůdku. Pak jsme vyrazili ke kráteru sopky Batur s nm.v. až 1745m. Bohužel po 11hod. se sopka každý den zatahuje do mraků a tedy jezero v ní vytvořené, při výbuchu a propadu kráteru do vyvřelého magmatu, nebylo vidět. Na parkovišti jsem si, prý od mé bezzubé přítelkyně Mipi, koupil tropicé ovoce Anggur – z Bali a Teron – z Jávy. Cestou zpět jsme jeli úzkými silničkami směrem na Amlapuru. Nádherná příroda, řeky, rýžová pole džungle. Cestou nás chytil prudký monzun, po silnice se valila voda, až 0,5m, déšť strhl i břehy i s palmou, kterou musel nákladní vůz odtlačit, aby byla silnice průjezdná. Pak ještě zastávka ve „Vodním paláci“ – Royal Bathing Pools s koupelí, ale to již byla tma. V Tulambenu jsme si dali královské krevety ve sladké omáčce s hranolkami, pivkem – U gekona.

3.4. jsme se asi v 8-mi lidech vypravili do vesničky Selang na vrak Japonského člunu a prohlídku nádherného korálového útesu. Druhý ponor byl ve vesničce Amed na kolmé stěně asi do 5Om na pravé straně pláže – z jukungu. Levá strana pláže je prý spíš pro filmaře a fotografy makro života. Po 15hod jsme se vrátili, najedli, dali Bintang, pak krevetky a dopíjeli jsme kořalkové zbytky.

4.4. jsme se domluvili a v šesti lidech jsme se vydali místním busíkem na vodopády u vesničky Les. Busík jsme domluvili za 100.000Rp pro nás všechny a řidič při této nabídce neodmítl a vyložil domorodce které vezl i s pytli rýže, taškami. Auto bylo jak těsně před skončením jeho života, rezaté, svařené bez nátěru, neprůhledné budíky na přístrojové desce, ale jelo. Vyložil nás na křižovatce na Les. Řekli jsme si, že se asi 1km projdem a že půjdem pěšky. Ve vesničce na nás pokřikovali domorodci, zdravili nás, ptali se odkud jsme, nabízeli ovoce. Ve vesničce je i chrám, pod kterým teče potůček přes místo ohraničené zdí, vstup byl krytý a zde se pere prádlo a sprchují se zde nahé ženy. Je to divné, ale nad zdí je chrám a u zídky chrámu je krásný pohled za zeď. Asi jim to nevadí. Za vesničkou jsme šli do prudkého kopce, u hospůdky u nás vybrali symbolický vstup a šli jsme dál. Úzká pěšinka vedla džunglí s různými plodinami asi 2km. Vodopád v kaňonu padá z výšky 40m a jeho chladná voda nás příjemně zchladila. Promluvil jsem s Gedem, který má zde udržovat pořádek a řekl jsem mu, že si vylezu na vodopád. Stezka byla místy i kolmá a držel jsem se jen drátů, které tu Gede přivázal. Pohled z vodopádu byl hezký, byly zde tůňky, krásná příroda okolo. Odsud byl veden vodovod do vesničky Les asi 8-mi 1“ trubkami. Když jsem slezl, pěkně mě bolely stehenní svaly a to ještě 3 dny potom. Cestou zpět nás vedl Gede a ukázal nám tvory, kterých bychom si určitě nevšimli. Velkou barevnou kobylku, velkého pavouka, jedovatou zmiji /kterou po našem odchodu určitě umlátili/. Dále nám ukázal jak roste hřebíček, kávovník, kakao, banány, ananas, citrony, citronová tráva, mango, papaya, bavlna, vanilka a u příbytku jeho bose nám utrhli z palem 3 mladé kokosové ořechy. Osekali je mačetou a my jsme je vypily. Kokos uvnitř byl jen slabý ve formě jakéhosi gelu. Stáří ořechů bylo 3 měsíce, po 4 měsících jsou prý již zralé, tak jak je známe. Gede nám také ukázal svoji chýš, tak 2,5x2,5m cca 0,75m nad zemí, pouze z bambusových lišt s palmovým listím na střeše. Kuchyňka byla otevřená 1,5x2,5m s ohništěm a asi dvěma kastroly. Prý je mu tu dobře a nic jiného nepotřebuje. Jeho žena byla ukrytá v chýši a neukázala se. Gedemu je 21let. Zpět jsme šli pomalu a u hlavní silnice jsme opět chytli busík a když jsme opět nabídli 100.000Rp, tak se řidič dlouze a hlasitě smál. Asi je to pro ně hodně peněz. Večer jsme skočili naposledy na královské krevety ve sladké nebo česnekové omáčce. Pár Bintangů a spát.

5.4. jsme po rozloučení s ostatními vyrazili na letiště asi v 8:30hod s tím, že si prohlédneme Dempasar, nakoupíme suvenýry, najíme se a prohlédneme Kutu. Zastavili nám v Central shopu, kde prý nakupují malí obchodníčci, je zde nejlevněji. Pak jsme projeli Kutou-nejbohatším místem na Bali, okolo místa kde před třemi roky vybouchla teroristická bomba. Hotel stále ještě nestojí a je zde obrovský památník se jmény mrtvých. Další zastávka byla na vyhlášené bílé pláži,vyhledávaná hlavně surfaři. Cestou na letiště jsme se zastavili v bufítku na oběd a hurá na letiště. Letadlo mělo odlétat v 16:30hod., ale byl posunut let na 14:10hod. My přišli na letiště ve 13hod., takže to bylo akorát. Po 4,5hod. jsme byli v Tai Pei, asi po hodině odlet do Abu Dhabi. Let ale trval o 2,5hod déle než sem, takže 9,5hod., tam nás ani nepustili z letadla, pouze to obsluha trochu poklidila, nastoupili další cestující a do Vídně let trval něco přes 6 hod. takže také o 1,5hod. více.

6.4. Ve Vídni jsme přistáli asi v 7hod. kde nás už čekala Ivanka, za hranicemi jsme si dali bagetku a Pilsner Urguell – to je dobrota oproti Bintangu. Okolo 12 hod. jsme byli doma.

Jen nám nevyšel, z důvodu počasí, výstup na sopku Gunung Agung.

Závěr : Bali – exotická země s přívětivým a hodným obyvatelstvem. Bohužel, tam kde jsou lidé zvyklí na turisty, naučili se jako všude jinde, navyšovat ceny a třeba i neseriózním a neobchodním způsobem. Prostě jak mohou, tak vás oškubou. Smlouvání je naprostá nutnost. O Bali dle mého názoru nelze mluvit jako o levné zemi. Myslím, že po 20 hodinách ve vzduchu, způsobu ubytování a financích na které Bali vyjde, bychom mohli vidět více a zažít dobrodružnější dovolenou jak pod vodou, tak i jako poznávací výlety. Zkrátka, když už platím letenku, chci se potápět a žít levně nebo zažít nějakou bombu a to zde není….