Ceny u denních výletů se pohybují od 20USD pro šnorchlisty a 55USD pro potápěče. Zajímavé je, že šnorchlisti v tom mají oběd na lodi a potápěči ne. Ale jinak jsme prý „happy“.

RAS MOHAMED – národní park s výskytem až 250 druhů korálů a některé z nich nenajdete nikde jinde na světě. Jedná se o nejjižnější poloostrov Sinaje s kolmými stěnami na východní straně a spoustou korálových útesů na západní straně včetně nádherných bílých plážiček a přírodním kanálem s mangrovovými porosty. Stěna na samotném cípu padá do 270m hloubky. Vyskytují se zde kromě korálového života i pelagické ryby jako jsou žraloci, tuňáci, delfíni, manty, siby, ale i murény, želvy atd. V okolí rezervace se nachází i řada vraků jako jsou, nejslavnější je Thistlegorm, pak od severu Kingston, Yolanda, Dunraven, Ghiannis D., Carnatic, Marcus, Kimon M. Viditelnost jsme zde měli cca 50m Ceny denního výletu jsou opět od 20USD šnorchlisti a 55USD potápěči + 5USD vstupenka do rezervace.

THISTLEGORM – nejslavnější vrak Rudého Moře vzdálený asi 50-60km od Sharm El Sheikhu v Suezském průplavu v hloubce 16-32m. Loď byla vyrobena v roce 1940 a potopena v noci z 5 na 6.10.1941 německými letadly Heinkel He III. Délka je 126,5m a šířka 17,5m. Rychlolodí to k němu trvalo asi 3 hodiny. O historii psát nebudu, informace jsou volně dosažitelné. Pevnina z místa kde vrak leží nebyla vidět, lodě se vyvazují dle GPS na vrak. Bylo tam asi 7 lodí. Po vyjetí ze Sheikhu byla snídaně, po prvním ponoru zákusek, pak oběd – lepší než v hotelu a při návratu ovoce. První ponor v 5-ti lidech, průvodce nás vedl a já uzavíral skupinu. Nejprve sestup na loď, pak k lokomotivě u levoboku, pak k lodi do místa výbuchu, zde jsou ostré nábojnice i cca 60cm v průměru, tanky Bren Carrier MK II, další různá munice a bomby, dále jsme postupovali k zádi okolo 4,7“ protiletadlového děla a 40mm protiletadlového děla k propeleru a lodnímu šroubu. Velikost jedné lopatky šroubu je asi ve velikosti člověka. Pak jsme se vraceli po vrchu lodi a loď jsme obepluli okolo dvou vagónů na uhlí a dvou vagónů na pohonné hmoty, minuly jsme svazky kabelů o průměru asi 50cm, kapitánskou kajutu, obrovský naviják kotvy, pod přídí byl řetěz a kotva ve velikosti člověka. Ponor s 12 l hliníkovou lahví trval asi 50minut a deco 4min.

Druhý ponor začal asi po jedné hodině s prohlídkou dvou pater vraku. Třetí patro je nezajímavé a nebezpečnější. V druhém patře, kde jsme viděli nákladní auta WOT2 Ford, Bedford OY a MW, jeepy Morris CS8, motocykly Norton 16H a BSA W-M20, „sajdkáry“, trajlery, kabely, kryty leteckých motorů, elektrické generátory, boty, křídla letadel,pušky atd. V prvním patře jsou trajlery, bedny s puškami Enfield MK III, motocykly Norton 16H a Matchless G3L se „sajdkárami“, kryty leteckých motorů, nákladní auta atd. Naposled jsme prolezli kapitánský pokoj s koupelnou. Ponor byl s 12 l hliníkovou lahví a trval 50min., deco 8min. V přístavu už na nás čekala dodávka a v 18hod. jsme byli v hotelu. Cena je 120eur za tento celodenní výlet, ale bez jídla. Tu hostinu co jsem na začátku popsal jsme platili 70EP, jídlo ale není povinné. Pokud bychom byli méně nasyceni dusíkem, dělá se ještě třetí ponor v Ras Mohamed na lokalitě Shark Observatory nebo Shark Reef za 20USD.

IZRAEL – JERUSALEM a DEAD SEA/Mrtvé Moře/ - odjezd v 00.45hod. a po zdržení z důvodu vystavení povolení na policii se odjezd opozdil asi o 1hod. Vyjeli jsme přes Dahab, Nuweibu až do Taby cca 230km. Asi 20km před Dahabem jsem začal cítit divný zápach a protože autobus divně řadil, tak jsem to tipl na spojku. Bylo to tak, v Dahabu u benzinky domorodci asi 30min. opravovali. Pak jsme dojeli do Taby. Tam jsme vystoupili z autobusu a pěšky jsme přecházeli hranice a na druhé straně nás měl čekat druhý autobus. Prošli jsme asi 7-mi kontrolami, horší to bylo na izraelské straně, tam byly i otázky proč tam jedem, jestli vezeme zbraně atd. Za hranicemi nás čekal opravdu nový autobus Mercedes. Pohlédli jsme na Aquabský záliv, kde na pravé straně byl Egypt, stáli jsme v Izraeli, 12km od nás bylo

Jordánsko a na levé straně Saudská Arábie. Pak jsme pokračovali přes Eilat, za zmínku stojí mořská observatoř, kde kruhová stavba co je nad vodou je i pod vodou asi v 6m hloubce a prý se tu často vyskytují delfíni. K Mrtvému Moři jsme projížděli údolím, které kdysi spojovalo Rudé Moře s Mrtvým Mořem cca 250km. Hladina Mrtvého moře je 414m pod hladinou moře a je tedy nejnižším místem na Zemi. Cestou jsme míjeli tzv. KIBUCI, to jsou zemědělská družstva typu JZD, kde je socialismus, o vše se dělí. Založili je ruští přistěhovalci. Jsou oploceny ostnatým drátem, každá rodina má prý jednou za týden právo na auto, věnují se zemědělství, ale i např. šlechtění hmyzu. Mrtvé Moře jsme nejprve uviděli severní průmyslovou část, která slouží k těžbě minerálů, je zde asi 11 hotelů a jejich klientela jsou převážně nemocní lupenkou. Asi uprostřed mezi hotely jsme zastavili a šli se vykoupat. Nemocní chodí do moře 4x denně na 15minut, nám bylo dovoleno jít 2x během hodiny na 20 minut, pak intenzivní sprcha. Každé vykoupání je prý omládnutí o 10let a po namazání bahnem prý o 15let.Voda se nesmí dostat do očí ani otevřených ran, silně pálí. Člověk se zde opravdu nepotopí, prostě stále plave. Po dně byla spousta solných kuliček, hustota vody asi stále stoupá, protože hladina klesá rychlostí asi 0,7m/rok. Několika set metrové již suché části v okolí Mrtvého Moře jsou nepřístupná, protože jsou zde nebezpečná propadliště, vypadá to jak když jdete po zemi, ale jdete po minerále a můžete se propadnout až někam ….. Pak jsme prohlédli suvenýry a hurá do Jeruzaléma vzdáleného asi 40km přes Negevskou a Judskou poušť. Jeli jsme podél severní části Mrtvého moře, mnohem větší než je jižní část a přes hladinu jsme se dívali na Jordánsko, protože Mrtvým Mořem prochází hranice. Cestou jsme se zastavili u rysky na skále, kam sahala voda v roce 1917, typuji tak o 30m výše, plošně to mohlo být, odhaduji 10x větší než dnes. Cestou do Jeruzaléma jsme míjeli domorodé vesnice s příbytky stlučených z prken a plechů. Tito lidé se živí pastevectvím. Do Jeruzaléma jsme přijeli v 12.15hod, prý nejnádhernější město na Zemi. Nejprve jsme pohlédli na město z Olivové hory, která je 800m/mořem, zdolali jsme převýšení 1200m. Zde bylo možné koupit za 1USD velkou fotomapu města nebo sadu pohlednic. Dále Getsemanská zahrada, Zeď Nářků – kam se chodili židi modlit když jim byl zbořen chrám a zbyla jen zeď. Povedlo se zde udělat i několik fotek za nevraživých pohledů modlících se. Pak foto s muslimským chrámem Skalní dom a šli jsme na Křížovou Cestu, kde jsme se najedli. Obídek v bufítku 9USD s pitím, kuřecí směs s trochou hranolek a zeleninou. Prohlédli jsme celou Křížovou Cestu a večeřadlo, pak šli na horu Sion a do chrámu a hrobu Panny Marie. Všechny tyto památky jsou neustále chráněni mnichy, kteří hned ukazují na zapomenutou pokrývku hlavy, ztišení se, zakrytí ramen a kolen atd. Nejsem věřící, ale z těchto míst je cítit obrovská síla v pohledu kolik miliard lidí těmto místům věří a modlí se k nim a také je schopen se kvůli nim zabíjet. V 17hod. jsme byli v autobuse a cestou zpět jsme se zastavili opět u Mrtvého Moře s dokoupením suvenýrů. Přes hranice tentokrát bez problémů a v 2.45hod. jsme byli v hotelu, kde nás čekala večeře.